Libor Stach
něco málo o mně...

Narodil se v Českých Budějovicích ve znamení lva. Po absolvování Obchodní akademie byl v roce 2010 přijat na Divadelní fakultu brněnské JAMU ke studiu činoherního herectví u prof. Ivo Krobota. Od září 2012 do ledna 2013 absolvoval semestrální stáž na VŠMU v Bratislavě, kde studoval v ročníku prof. Emílie Vášáryové a doc. Zuzany Kronerová. Studium na JAMU úspěšně ukončil v červnu 2014 absolventskou trojrolí v dramatizaci románu T. Manna Zpověď hochštaplera Felixe Krulla hranou ve Studiu Marta. V rámci absolventského ročníku si zahrál kupříkladu Learta v Shakespearově Hamletovi nebo Nevěstina otce v Lorcově Krvavé svatbě.

V květnu 2014 nastudoval (zatím jako host) role Černíka a Macury v inscenaci textu K. Steigerwalda Políbila Dubčeka na jevišti Západočeského divadla v Chebu, kam od srpna 2014 nastoupil do stálého angažmá. Během své západní mise nazkoušel více jak 13 inscenací (z toho 4 přebrané). Mezi nejzásadnější řadí Josefa Koudelu v dramatizaci knihy Z. Šmída Cejch, Fersena a Strážného v Marii Antoinettě Davida Adjmiho, Whita v Sidonově Shapirovi a Puka v Shakespearově Snu čarovné noci.

Příležitostně vede workshopy, účinkuje v různých nezávislých projektech, v nichž vystupuje také v roli dramaturga – režiséra.

Od ledna 2016 přijal angažmá v Městském divadle Mladá Boleslav.

Dotazník:
Kdybych mohl být kýmkoliv na světě, byl bych...
Cha, cha, toho je opravdu hodně... tak třeba mořem, majákem, rackem, vůní knížek, aurou Taťjany Medvecké, kávou, básní pana Skácela, písní, tancem, nekonečnem, absolutnem, emocí, lidskou vlastností... a když to shrnu do obecnější roviny, tak ze všeho nejvíc nějakým parádním naplněným příběhem.

S kým bych si nejraději popovídal?
S panem Maeterlinckem, aby mi vysvětlil, kam odletěl Modrý pták.

Co dělám, když se nikdo nedivá?
Hraju tmu, živím samotu, nabíjím baterky.

Čím bych byl, kdybych nehrál divadlo?
Určitě někým jiným. A nevím, jestli bych se s tím člověkem kamarádil, protože by byl nevyfiltrovaný.

Já ve třech slovech...
Tracy+Laura=tygr
nebo taky
miluju skryté významy

Co bych si pořídil, kdybych vyhrál v loterii?
Roubenku v horách s vůní zašlých časů, starými kamny a zemitou atmosférou. A s loukou. A pak taky fabriku na všechny gumový kachny tohohle světa.
A možná cestu kolem světa. Ale nechtěl bych vyhrát moc. Dostatek peněz přece nudí.

Kdybych měl stroj času, vypravil bych se...
Do některého z mých minulých životů.

Moje oblíbená písnička?
Bulisův Nekonečný valčík
Co mi dáš? a Rozvod od Hany Hegerové
Don´t cry for me Argentina z Evity
My way v podání Radka Brzobohatého
Šansony Jacqua Brela, Edith Piaf a Petra Mikesky
Radůzu, Zuzanu Navarovou, Zrní...
...a pak taky závěr Rusalky, Solvejginu píseň od Griega, boj Kapuletů a Monteků od Prokofjeva, sbory z Verdiho Síly osudu...
...to asi stačí, ne? Prostě mi něco pusťte a já vám řeknu, co to se mnou dělá.

Knížka?
Pěna dní Borise Viana, Saroyanův Tracyho tygr, Petrolejové lampy Jaroslava Havlíčka, Cejch Zdeňka Šmída... S elegancí ježka Muriel Barberyové, a další a další a další...
...a pak taky básničky Jana Skácela, Václava Hraběte, Petra Lébla...

Divadelní hra?
Peer Gynt (Ibsen), Modrý pták (Maeterlinck), Macbeth (Shakespeare)... z těch modernějších pak Porucha (Richter), Kráska z Leenane (McDonagh)... a kupa dalších...

Který herec by mě měl hrát ve filmu?
Dana Medřická.

Nejslavnější osoba v mém telefonním seznamu?
Mám v seznamu pár lidí, kteří mě inspirují svým myšlením a jsou velcí svými činy, svou prací, svou "člověčinou". Ale nechci je nazývat slavnými (i když třeba jsou). Sláva je pomíjivá, a označení "slavná osoba" zavání čímsi povrchním. A ani jedno z toho jim nepřeju.

Co mi nahání strach?
Nevíra, strach, promarněnost, selhání, osamění...

Moje oblíbené jídlo?
Italská kuchyně forever!

Které město mám nejraději?
Zatím Brno, ale ještě bych tuhle kategorii neuzavíral.

Věřím v lásku na první pohled?
Chci věřit!

Proč se věnuju herectví?
Protože mě baví hledat, objevovat, bořit, stavět... Protože to je o setkávání, o sdílení... Protože v tom je něco zatraceně lidského... protože to má SMYSL...


moje nejaktuálnější fotky