Hana Marie Maroušková

Více o mně

O mně

Narodila se v Praze roku 1987, ale vyrůstala v Českých Budějovicích.

K divadlu se dostala díky dramatickému kroužku, který vedla Lenka Krčková a její maminka Jaroslava.

Po maturitě na obchodní akademii se dostala na DAMU, kterou absolvovala v roce 2011 a jejími pedagogy byli Michal Pavlata, Jaroslava Adamová, Eva Spoustová a Miroslava Pleštilová. Po angažmá v mosteckém divadle a volné noze přijala v roce 2015 nabídku na angažmá v Městském divadle Mladá Boleslav. První větší televizní příležitost dostala v seriálu Policie Modrava, kde ztvárnila roli bláznivé Haničky.

Dále se objevila ve filmu Hořící keř a zahrála si také epizodní role v různých českých seriálech.

Má ráda moře, hory a jídlo, které neuvaří.

Kdybych mohla být kýmkoliv na světě, byla bych . . .
Svíčkovou s brusinkama.

S kým bych si nejraději popovídala?
S Jaroslavou Adamovou.

Co dělám, když se nikdo nedívá?
Jednou jsem si sama doma zahrála, zazpívala a zatancovala celý muzikál a všechny postavy v Malovaném na skle. Byla jsem moc dobrá! A pak jsem si půjčila taťkovy velký sluchátka, dala jsem si je šikmo, aby byly jen přes jedno ucho a dělala jsem, že k tomu natáčím soundtrack. To byl hezkej den!

Čím bych byla, kdybych nehrála divadlo?
Chovala bych kukuřičná kuřata a pěstovala bylinky.

Já ve třech slovech . . .
Hana Marie Maroušková.

Co bych si pořídila, kdybych vyhrála v loterii?
Letěla bych na celé prázdniny do New Yorku.

Kdybych měla stroj času, vypravila bych se . . .
Já bych s tím asi neuměla.

Moje oblíbená písnička?
Většina od Michaela Jacksona a Prince.

Moje oblíbená knížka?
Životopisy prvorepublikových herců.

Moje oblíbená divadelní hra?
Racek od Čechova.

Která herečka by mě měla hrát ve filmu?
Buď Mia Rumlová nebo Radim Madeja.

Nejslavnější osoba v mém telefonním seznamu?
Nesmím o tom mluvit.

Co mi nahání strach?
Nedávno jsem se lekla svý kapucy. Myslela jsem si, že za mnou někdo stojí.

Moje oblíbené jídlo?
Svíčková s brusinkama.

Které město mám nejraději?
Prahu.

Věřím v lásku na první pohled?
Ano.

Proč se věnuju herectví?
Protože mě to ba.