O mně
Rodák z Moravské Třebové byl po studiu Gymnázia přijat na Filozofickou fakultu UK v Praze obor historie. Během studia se stal členem studentského divadla PIBIMPAP-RIZOTO.
Ještě za studií nastoupil do prvního profesionálního angažmá v Divadle Příbram, kde se setkal s režisérkou Marií Lorencovou, která ovlivnila jeho první kroky na jevišti.
V sezóně 1996-1997 působil v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech odkud odešel do Východočeského divadla v Pardubicích, kde působil až do června 2003.
Z jeho nejvýznamněších rolích jmenujme Jakub Grundle (Kulhavý mezek – Oldřich Daněk), Martin Narcés (Jitřní paní – Alejandro Casona), Camille Sevigné (Idiotka – Marcel Achard), Iásón (Médeia – Eurípídes), Fortel (Sen noci svatojánské – William Shakespeare), doktůrek Porter (Zločiny srdce – Beth Henleyová), poručík Champlatreux (Mamzelle Nitouche – F. Hervé), Mendl (Šumař na střeše – Š. Alejchem), Bušek (Noc na Karlštejně).
V květnu 2003 přijímá nabídku do Městského divadla v Mladé Boleslavi, kde s režisérem Milošem Horanským zkouší roli Morlocka ve Weisenbornově dramatizaci Hugova románu „Muž, který se směje“ pod názvem „Lofter aneb Ztracená tvář“.
DOTAZNÍK:
Kdybych mohl být kýmkoliv na světě, byl bych . . .
Kosmonautem.
S kým bych si nejraději popovídal?
S Šalamounem.
Co dělám, když se nikdo nedívá?
Hraju divadlo.
Čím bych byl, kdybych nehrál divadlo?
Etnografem.
Já ve třech slovech . . .
Víno, ženy, zpěv, ale spíš pivo, holky, řev.
Co bych si pořídil, kdybych vyhrál v loterii?
Štěstí, zdraví, dlouhá léta.
Kdybych měl stroj času, vypravil bych se . . .
Do budoucnosti.
Moje oblíbená písnička?
Klaunova zpověď Petra Nováka.
Knížka?
Vkladní, šeková a slabikář.
Divadelní hra?
Všechny dobré a hlavně hratelné.
Který herec by mě měl hrát ve filmu?
Já sám nebo stejný magor.
Nejslavnější osoba v mém telefonním seznamu?
Ondřej Havelka.
Co mi nahání strach?
Hloupost a bezmoc.
Moje oblíbené jídlo?
Alles tj. vše.
Které město mám nejraději?
Pardubice, Praha, Telč a celou Moravu.
Věřím v lásku na první pohled?
Jistě!
Proč se věnuju herectví?
Je pokaždé jiné, nové, má náboj a baví mě.
