O mně
Narodil jsem se v malém, malebném městečku v krásné oblasti střední Hané, ve znamení střelce a s kopačkami na nohou. Ano, mé první „herecké výkony“ byly spatřeny na jevišti travnatém, jelikož jsem býval nejčastěji faulovaným útočníkem. S přechodem na osmileté gymnázium však lásku k fotbalu začala pomalu ale jistě převažovat láska k divadlu.
A proto jsem se tedy po absolvování gymnázia přesídlil do Prahy, kde se chystám (rád bych) v letošním roce absolvovat hudebně-dramatický obor na Pražské konzervatoři.
Mimo hraní ve školním divadle DIK v současné době také hostuji v několika inscenacích Divadla Antonína Dvořáka Příbram, v Divadle D21, ve Studiu DVA, a dětském divadle Minaret.
Kromě herectví se věnuji také psaní, moderování a v budoucnu bych si rád vyzkoušel i režii.
Od února 2017 je ve stálém angažmá v MDMB.
DOTAZNÍK:
Kdybych mohl být kýmkoliv na světě, byl bych . . .
Asi sám sebou. Nedávno mi došlo, že se mám vlastně celkem rád. Tak zdravě, pochopitelně… 🙂
S kým bych si nejraději popovídal?
Jak to tak bývá, s těmi, se kterými už to bohužel nejde. Ale taky s Timem Burtonem a Jonny Christopherem Deppem. Nebo Lionelem Messim! Asi taky s Jaromírem Jágrem.
Co dělám, když se nikdo nedívá?
To snad ani nemůžu prozradit, ne? Dobře, občas mě něco šimrá v nose, no!
Čím bych byl, kdybych nehrál divadlo?
Někým naprosto, ale naprosto jiným! Dost možná profesionálním fotbalistou (ve fotbale jsem byl dobrej!). Nebo právníkem. Snad ne OVB finančním poradcem…
Já ve třech slovech…
Rodina, divadlo, pivo.
Co bych si pořídil, kdybych vyhrál v loterii?
Zajistil bych si věci, které člověk mít musí, abych pak mohl vydělávat jen na věci, které člověk chce. Neb to mě těší daleko víc!
Kdybych měl stroj času, vypravil bych se…
Do včerejšího dne a vsadil bych čísla sportky, která padnou den následující. Tohle bych možná párkrát zopakoval. Z historie bych nejspíš procestoval úplně všechno.
Moje oblíbená písnička?
Už třetí den nad touhle otázkou přemýšlím a prostě to nedám! Protože, jednou se člověk vyspí a má chuť si pustit 30 Second to mars, další The Neverending story, následovat může hodinka s Hugh Lauirem, poté je člověk najednou po obědě a pustil by si album Racka od Tomáše Kluse… je toho spousta!
Moje oblíbená knížka?
Černý hřebec. Byť si ani moc nepamatuju, o čem je. Ale poněvadž to je první knížka, kterou jsem kdy přečetl, a že mi to trvalo několik let (jako malý fotbalista jsem toho moc nenačetl), mám k ní jakýsi zvláštní vztah. A taky si moc rád přečtu Malého prince.
Divadelní hra?
Čechovův Racek.
Který herec by mě měl hrát ve filmu?
Můj mladší brácha. Tuším, že by se taky rád stal hercem. A tohle by mu mohlo pomoct, ne? Ze slavnějších herců již zmíněný Johnny Depp.
Nejslavnější osoba v mém telefonním seznamu?
Herci Městského divadla Mladá Boleslav. 🙂
Co mi nahání strach?
V poslední době to, že budu mít strach, a taky příliš dlouhá (nikoliv hlučná) samota.
Moje oblíbené jídlo?
Pekáč s kačenou položený doma na stole tak, že si z něj odtrhávám kusy lahodné domácí kačenky způsobem, který zasviní vše v okolí několika metrů! A taky Running sushi. A taky krkovici s láskou připravovanou tou mojí.
Které město mám nejraději?
Pochopitelně Kojetín – to je to rodné. A pochopitelně Prahu – ta je magická.
Věřím v lásku na první pohled?
Věřím v lásku. I v tu na první pohled. Teď mě napadá, že možná právě na jejím základě je postavena ta moje osudová.
Proč se věnuju herectví?
Nebudu lhát. Hrozně mě to baví, vážně moc! Ale jasně. Taky pro to (klišé), že se tím dá lidem něco předat. Když jsou otevřeni tomu, aby jim něco bylo předáno.
S Milanem Ligačem o divadelním filmu Bílá nemoc by MDMB • A podcast on Anchor
