O mně
Narodil se v Praze, kde vystudoval gymnázium a VOŠ hereckou, kterou ukončil v roce 1997 (absolventské představení – muzikál „Veslo a růže“, role Vojtěcha).
Ještě během studia nastoupil do svého prvního angažmá v Městském divadle v Mostě – Nikola Šuhaj (Balada pro banditu – J. Štědroň – M. Uhde) a v témže roce byl angažován do Západočeského divadla v Chebu. Fanfán (Fanfán Tulipán), Orestés (Orestés – Euripides), Švanda (Strakonický dudák – J. K. Tyl), George Gibbs (Naše městečko – T. Wilder), Mortimer Brewster (Jezinky, bezinky – J. Kesselring).
V roce 1999 odešel na tzv. volnou nohu a hostoval v pražském Divadle pod Palmovkou – Théo (Edith a Marléne – É. Pataki), Zimin (Letní hosté – M. Gorkij), Mladý inspicient (Eurydika – J. Anouilh) a v Divadle Gong – Kníže (Bílá labuď – A. Strindberg), On (Pod střechami Paříže).
V pražském divadle GONG nastudoval titulní roli Werthera ve hře J. W. Goetha „Utrpení mladého Werthera” .
Od sezóny 2001/2002 je angažován v Městském divadle Mladá Boleslav, kde převzal roli Mlynáře v Jiráskově „Lucerně“ a Tristana v hudební komedii Lope de Vegy „Zahradníkův pes“.
Jako režisér spolupracoval se Západočeským divadlem v Chebu na inscenacích Cyrano z Bergeracu, Jméno a Králova řeč. V pražském divadle Indigo režíroval Tlustý prase.
Od září 2016 se stal uměleckým šéfem MDMB.
DOTAZNÍK:
Kdybych mohl být kýmkoliv na světě, byl bych . . .
Naštěstí musím konstatovat, že bych v současné chvíli s nikým neměnil. Ale k nynějšímu statusu bych byl rád ještě cestovatelem, neboť jsem od přírody zvídavý a nových zážitků chtivý.
S kým bych si nejraději popovídal?
Měl bych pár dotěrných otázek na pana Goetha. Umřel a nikde nenechal manuál ke svému Faustovi.
Co dělám, když se nikdo nedivá?
To nechť zůstane i nadále tajemstvím. Proto to dělám, když se nikdo nedivá.
Čím bych byl, kdybych nehrál divadlo?
Určitě bych dělal profesi, která vyžaduje znalost cizích jazyků. Neboť opravdu platí „Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem“ a tuto možnost pokládám za velmi lákavou.
Já ve třech slovech . . .
Novořecky mluvící optimistický workoholik.
Co bych si pořídil, kdybych vyhrál v loterii?
Já bych zcela jistě peníze investoval do své nové vysněné divadelní inscenace.
Kdybych měl stroj času, vypravil bych se . . .
Konečně bych chtěl jistě vědět, jestli jsem opravdu žil v některém ze svých minulých životů v Athénách za Perikla a byl hercem.
Moje oblíbená písnička?
Není jen jediná. Ale zaručeně mě vždycky povznese na duchu zpěvačka Radůza. A občas taky Nohavica.
Knížka?
Paulo Coelho Alchymista. V této knize lze i při padesátém čtení objevit něco nového.
Divadelní hra?
Cyrano de Bergerac.
Který herec by mě měl hrát ve filmu?
V současné chvíli Ferda Mravenec a v jistých situacích Brouk Pytlík.
Nejslavnější osoba v mém telefonním seznamu?
Z doby, kdy jsme zoufale hledali představitelku pro roli Madeleine v inscenaci MDMB Miláček, mám kontakt na všechny české divadelní herečky mezi 25 a 35 lety.
Co mi nahání strach?
Nejvíc se děsím lidské blbosti a své občasné asociálnosti. A taky že život uteče rychleji, než stihnu všechno, co bych chtěl.
Moje oblíbené jídlo?
Bohužel lépe položená otázka a velmi stručná odpověď by byla na neoblíbené jídlo. Jídlo je moje největší vášeň.
Které město mám nejraději?
Ač se nepokládám za patriota, přece jen vítězí rodná Praha.
Věřím v lásku na první pohled?
Ne. Nevím. Ano.
Proč se věnuju herectví?
Z důvodu adrenalinu a možnosti vyzkoušet si beztrestně žít více životů než jen ten svůj.
