O mně
Ve třetím ročníku na královéhradeckém gymnáziu byla přijata na DAMU, obor Herectví alternativního a loutkového divadla. V průběhu studia na divadelní fakultě hrála v inscenacích Studia Studia Ypsilon a divadla Minor.
V pátém ročníku strávila semestr na stáži v Institutu del Teatre v Barceloně.
Po návratu se rozhodla ještě pro studium hudební fakulty AMU, obor Nonverbální a komediální divadlo, nyní Katedra pantomimy, které zakončila autorským představením „S tepem 83“ kombinujícím prvky činoherní, pantomimické a taneční.
Po absolvování DAMU nastoupila do Městského divadla Kladno, kde během dvouletého angažmá ztvárnila např. roli Cecílie v „Jak je důležité míti Filipa“, Elvíry v „Donu Juanovi“ či Vicky v „Zabijákovi Joe“. Hostovala též v Městském divadle Zlín. Kromě herectví se podílela na několika inscenacích jako pohybový poradce.
V Městském divadle v Mladé Boleslavi tři sezóny hostovala v inscenacích Nebezpečné vztahy, Dr. Jekyll&Mr. Hyde, Kdo je tady ředitel?, Cantervillské strašidlo, Úplné zatmění.
Od 1. května 2013 je stálou členkou uměleckého souboru.
DOTAZNÍK:
Kdybych mohla být kýmkoliv na světě, byla bych . . .
Kdyby to bylo na chvíli, tak dravcem s vééélkým rozpětím křídel. Kdyby na celý život, tak Svatavou Milkovou. 🙂
S kým bych si nejraději popovídala?
S lidmi, které jsem zažila (i které jsem nezažila a chtěla bych zažít) a už tu bohužel nejsou.
Co dělám, když se nikdo nedívá?
Blbiny. Ale to vlastně často, i když se někdo dívá . . .
Čím bych byla, kdybych nehrála divadlo?
Těžko říct. Asi astronautem nebo horníkem. Zkrátka něco podobného divadlu. . .
Já ve třech slovech . . .
„Promiňte, zpoždění, nestíhám.“
Co bych si pořídila, kdybych vyhrála v loterii?
Další los. S trochu větším štěstím i dva.
Kdybych měla stroj času, vypravila bych se . . .
Ze zvědavosti k úplnému počátku lidstva.
Moje oblíbená písnička?
„Frank Mills“ z muzikálu „Hair“.
Divadelní hra?
Naštěstí zatím téměř vždy ta, kterou zrovna zkouším nebo hraju.
Který herec by mě měl hrát ve filmu?
Mohu-li být tak troufalá, tak některá z hvězd mladoboleslavského divadla, nejlépe vážená paní Karolina Frydecká . . . tedy pokud by šlo o komedii 😉
Co mi nahání strach?
Jaj, toho by bylo. Od válek, nenávisti, lidského sobectví a krutosti, přes představu ztráty blízkého člověka až k předjíždění dřív než je přerušovaná čára nebo obřímu lustru, pod kterým spávám a obřímu pavoukovi, co určitě číhá pod postelí.
Moje oblíbené jídlo?
Štrůdl a palačinky
od mojí maminky,
či cokoli ukuchtěného
od mého milého.
Jen ne z vlastní dílny,
neb vaření i smažení
u mě marné snažení.
Věřím v lásku na první pohled?
Ale jo . . . Asi . . . No, i když . . . Hmmmm. . . Nevim.
Proč se věnuju herectví?
Protože věřím, že divadlo má smysl, zejména „v dnešní době kompjútrú, tru, tru, tru, trú, trú“.
Choreograficky se podílela na inscenacích: Šumař na střeše, Legenda 997 (V + V), Tajemství, Saturnin, Deburau, Sonety, Krás(k)a na scéně, Kabaret, Pygmalion, Úplné zatmění.
